EmoBoy

17. dubna 2007 v 20:46 | Terča |  Naše Básničky
Černé vlasy do tváře padají,
modré oči tajemně září,
a lidé marně ten způsob hledají,
jak dotknout se jeho bledých tváří.
Sedí sám v malé místnosti,
se sklopenou hlavou pláče,
nemá v sobě už ani kapku radosti,
už dávno štěstím neskáče.
Je sám....
Ach, jak já to znám!
Víra v lásku opustila jeho duši,
smutek a samota opustila její místo,
co bude dál, to on tuší....
a už nikdy mu nebude ničeho líto....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama