Srpen 2007

O5 cenky z bleskovek:)...

25. srpna 2007 v 12:15 | Therrezka |  Cenky:)
Děkuju moc všem:):):)!!!!

Fotešky:)

24. srpna 2007 v 12:05 My Chemical Romance
Mezi autobusy^^
Mezy autobusy podruhé^^
*-* Nic nenapsala neboť omdlela^^ :P..
Wow, to vypadá drsně, ta umělá řasa :-O..:)
Nevím proč, ale tak "jemně" mi tady připomíná Joa z Green Day:)
Wow, to chci taky umět*.*..
Kéééž bych taky takhle vypadala na dokladech:´((..:)

Křídla

23. srpna 2007 v 20:52 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Jednou jsem se probudila, a zjistila jsem, že mám křídla.
Plna radosti jsem vstala, a začala jsem si je narovnávat.
Byla krásná.
Temná, na dotek drsná, ale krásná.
Mám křídla..
Jsem anděl??
Asi ano..
Krásný, temný andílek..
Nebo snad motýl?
Vážka?
Víla?
To je jedno, ani přetím jsem nevěděla co jsem, ale teď mám křídla.
Musím pomáhat.
Pomohu těm, kteří jsou takoví, jako jsem byla já, když jsem včera usínala.
Těm zlomeným.
Postavila jsem se k oknu, a nadechla se.
Nový den, nový život, nová šance, nové štěstí.
Bosýma nohama jsem se lehce odrazila o okenní římsu.
Letím...
Pomoc!
Křídla vzduch kolem mne propouští drsnou hmotou!
Padám..a už vidím svůj konec-na chodníku pod mým oknem.
Proč se ze mne nestal anděl?
Proč mi nový den nedal šanci přežít??
Asi je zlomené srdce moc těžké, než aby se s ním dalo létat v oblacích...
..jaká škoda...

Rychlovka na sqqelej.blog.cz:)

23. srpna 2007 v 14:41 | Therrezka |  Cenky:)
Tak jsem zkusila svojí první rychlovku:D.. A tohle jsem vyhrála-no řekněte-není to pěkný:D?? by mě zajímalo, jak to ty lidičky dělaj-no v malování asi ne:D.. moc moc děkuju:)!!

Figurka světa..

23. srpna 2007 v 12:08 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Nejsem dívkou,
nejsem člověkem,
nejsem kytkou,
nejsem zvířetem.
Nejsem vánkem,
nejsem tmou,
nejsem spánkem,
nejsem tvou.
Nejsem den,
a nejsem noc,
nejsem sen,
a nemám moc.
Nejsem vzduchem,
nejsem nic,
nejsem sluchem,
je mě víc.
Můžeš mě zabít,
můžeš mě trápit,
můžeš mě proklít,
nesmím se bránit.
Tvá vůle je vůlí mou,
jsem přece jen figurkou...

Tatínkovi

23. srpna 2007 v 11:54 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Nevěřila jsem, že by se mi mohlo stýskat..
Po tom všem co jsi udělal mě, a mé matce.
Po tom, co jsem si všecko musela protrpět,
co mi tak ublížilo,
co mi zanechalo jizvy na celý život.
Ale teď stojím kousek od tvého auta, a se slzami v očích ti mávám.
Nechci abys odjel! Ale už je pozdě.
Tolikrát jsi už zmizel zmého života-proč to děláš znova??
Aby sis zachránil kůži??
Mám tě ráda, jsi můj otec, i přes to všechno jsem tvou součástí.
A možná právě to mě na tom tolik děsí.
Vrať se!
Vrať se za svou dcerou!
Vrať se za tou, které jsi tolik ublížil.

Děkuji..

22. srpna 2007 v 17:19 x.náš výkec(de)níček.x
Konečně jsem ucítila nádech! Nádech chladného větru, který mi projel celým ťelem, a hrál si s mými vlasy. Úsměv. Slza štěstí. Po tak dlouhé době.. Je to krása! Štěstí! Pocit! Láska! Naděje.. To nejhezčí co se zažít dá, a co mě během chvilky tak ochromilo a okouzlilo.. Tenhe článek není nic moc-ani nic moc být nemá-ale.. Děkuji ti, Teri, za tolik krásných věcí, které se v životě prožít dají.. konečně...někdo...a zrovna ten, koho si nejvíc vážím...miluji-miluji svět! Jeho barvy a vůni! Miluji vše co se milovat dá i nedá! A to jenom díky tomu,m źe někdo vyslyšel mé prosby a zároveň mé obavy-že mi pomohl.. pomohl mi jen tím, že o mne projevil zájem.. nic víc jsem nechtěla.. jen pochopení.. děkuji.. děkuji mnohokrát...

Vidlička

22. srpna 2007 v 15:44 | Therrezka |  -=Ostatní=-
Tento článek jsem nenapsala já, ale moje kamarádka Terezka. Patří ji několik blogů, ale já zde uvedu jen ty, co si pamatuju- www.teilend.blog.cz a www.sailend.blog.cz . V její rubrice Každodenní věci se rozhodla věnovat předmětům, na které se tak trochu zapomíná-a vzala to věru dobře;D.
Vidlička je věc, která neupoutá ničí pozornost. Ale já to zpravím! Každá věc si zaslouží být něčím-představte si život bez vidličky.. jíst jako opice a být mimořádně zaprasení. Lidi jako já by neměli čím třískat do klávesnice, a lidi jako můj kámoš by zas neměli čím lidem ve svém okolí vypichovat oči-ale zpátky k tématu. Vidlička je prostě něco,bez čeho by se většina z nás neobešla. Svět bez vydliček-to nejde k sobě! Čím by se děti šermírovali u jídla, čím by si vypichovaly oči, čím by se píchaly navzájem do zadku a čím by potom jedly???? ...možná rukama, ale znáte ten pocit mastných a ulepených rukou.. Tak prosím važte si svých vidliček, zpívejte jim každý den před spaním ukolébavky, berte je na výlety a do školy, aby byly chitřejší..! Děkuji za pochopení:)
Autorka textu po dopsání chytla záchvat dobrosdečnosti, a dodnes má zbírku očí

Jsem v pořádku

22. srpna 2007 v 13:38 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Jsem v pořádku.
Jsem naprosto v pořádku.
Sice trpím, ale nic mi není.
Jsem v naprostém klidu. I když umírám pod nátlakem chaosu.
Ale nepomáhejte mi, není s čím.
Vždyť jsem v pořádku.
Ten střep celý od krve? Omylem jsem na něj spadla..
Ne, ruce ti neukážu..
Jsem přece v pořádku.
Umírám, a nikdo neví jak rychle,
usínám, a nikdo neví že navždy.
Ale jsem přece v pořádku, jako vždycky, tak kam ten spěch.
Celá koupelna od krve...
Škrábla jsem se..
to nic není, jsem ok.
Myslím na sebevraždu, ale to nic není.
Nic to není, protože to neudělám kvůli tobě..
Zatím...
Ale jsem vážně v pořádku, neboj.
Cítím se krásně.
Všude jen temnota, zrada, trápení a úzkost.
No řekni-není to nádherné??
Jsem v pořádku.

Moe šílené phoutou:D

22. srpna 2007 v 12:58 | Therrezka |  My
Včera se mi splnil můj sen-dostala jsem svůj vlastní digitální foťák:D! Potíž byla akorát v tom, že jsem jej dostala těsně před půlnocí, takže všechny fotky byly rozmazaný:(... Ale jedna se zachovala:D! Nevím jestli mám říct bohužel nebo bohudík, že to byla právě ta nejhorší:D! Takové xichty jako jsem včera fotila nemají ani v knížce hrůzy:D!! A tak, jestli se chcete opravdu leknout, podívejte se na therrezku v pižamu, s xichtem Schwarzenegra(nebo jak se to píše^^), a s očividnou prázdnotou v hlavě^^..
xD Sranda musí být^^

Ubohá maska

22. srpna 2007 v 10:58 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Co o mě víš, má milá?
Jsem vtipná, veselá, optimistická, extrovertní...
Lžeš!
Co teda jsem?
Já jsem já.
Vždyť říkám, jaká jsem!
Ne, já jsem pravý opak, pochop! Copak to nevidíš?
Vidím.. vidím sebe.
Tak se nedívej a naslouchej!
Slyším... slyším tebe..
Ubohá masko..

Ledové květy

22. srpna 2007 v 10:42 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Chtěla jsem utkat látku z měsíčnío svitu,
chtěla jsem namalovat úsměv na svou tvář,
chtěla jsem se dotknout ledového květu,
chtěla jsem pevně chytit zář.
Proč jenom neumím tkát látky?
Proč se jen neumím usmívat?
Proč ledové květy mizí zpátky?
A proč všechno na světě musím hrát??!?

Poslední slova

22. srpna 2007 v 10:37 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Co bych napsala na kus papíru, kdyby to měla být má poslední slova??
Kdysi snad..
Vzkažte mu že jsem ho milovala!
Jeho rty, které se mě tak něžně dotýkaly,
jeho oči, které mi vždy naplnily hlavu kupou otázek,
jeho úsměv, který mi vždy vrátil klid,
jeho celého, tak jak sem jej milovala..
Jen kvůli němu jsem nechtěla zemřít,
ale osud to chtěl jinak..
Bude se mi stýskat!
Miluju tě!
Miluju tě!
Miluju tě navždy..
A ty, maminko,
neboj se o mě..
i když jsem již mrtvá, měla jsem tě ráda.
A mám tě i po své smrti.
Jen neplač, a nenaříkej, nekaz si mnou život.
Vaše Therrezka M.
Ale ty časy jsou dávno pryč.. Co bych napsala nyní?? Asi..
Už jsem to nemohla vydržet..
Chci skočit..
Skočit do té temnoty, která mě už tak nekonečně dlouho zžírá zevnitř.
Jo, jasně, milovala jsem tě..
Proč ale musím vidět tvé pomněnkové oči, když padám do tmy?
Proč pořád vidím tvůj usměv, tvou tvář??
Asi tě mluji, ale..
Kdysi jsi mě právě ty držel nad vodou,
ale nyní mne právě láska neúprosně potápí do temných hlubin..
Chci se nadechout, ale stále slyším hlasy..
Hlasy, co znám jen já..
Pomoc!
Ale už je příliš pozdě, nemohli jste mi pomoct dřív??!?
Celý život marně volám po nádechu, po svěžesti, po životě..
Ale vy si mě všimnete, až když ležím hlubokopod zemí.
Nechci černou rakev, prosím.
Chci bílou, ať mám zevitř něco jiného než tmu.
A ne, růže ne, ty píchají a zkazily mi život.
Chci lilie. Bílé, čisté, krásné lilie.
Aby se pohupovaly v lehkém letním vánku, a já slyšela jejich radotný cinkot.
Chci, aby jste všichni plakali..
protože jste se mi celý život jen smái-a já chci poznat taky pláč někoho jiného, než mne samotné.
Chci toho tolik vidět a slyšet!
Barvy, smích a radost... ale nic už neuvidím ani neuslyším.
Až se setmí, a noční rouška tě zahalí do tmy, poklekni u mého náhrobku.
Napiš tam, co tě jako první napadne, nějakou vzpomínk na mne.
Je mi líto že jsi mne neviěl živou, ale znals mě asi nejlépe ze všech.
Potom mne prosím polib.. polib zem nademnou, jako bych to byla já.
A já se usměji.
A možná budu šťastná.
A ty matko-neměj strach, a tak dále a tak dále-můžes si za to sice sama...
A vy, co ste neměli rádi-je mi jedno že nebudete plakat!
Je mi jedno že si budete šeptat, že jsem tak musela skončit..!
Máte totiž pravdu..
Vaše... -zde je jen pár kaněk, jak jsem se na tomto místě zastavila perem.
Nevím kdo jsem..

Další den..

21. srpna 2007 v 15:56 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Tak, další den je přede mnou.
Podívám se do zrcadla..
Měla bych se učesat..
ano, to je lepší.
Ještě se namaluju..
tak, to je pěkné.
Ale něco tomu stále chybí..
ach, už jsem na to přišla-úsměv!
Skřivím ústa do milého úsměvu.
Tak, masku už mám..teď si sbalím učebnice.

Chtěla..

21. srpna 2007 v 15:24 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Chtěla jsem ti zazpívat písničku,
ale došel mi hlas.
Chtěla jsem ti nakreslit obrázek,
ale přišla jsem o ruce.
Chtěla jsem se ti podívat do očí,
ale oslepla jsem.
Chtěla jsem tě požádat o pomoc,
ale tys přišla o uši.

Nechci zemřít..

21. srpna 2007 v 13:07 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
Narodilo se jednou jedno děťátko.. Ale nebylo stejné jako ostatní děti. Každou noc si představovalo svou smrt a plakalo, a vedne běhalo za maminkou a tahalo ji za sukni.. "Maminko?" "Ano zlatíčko?" "Ze-zemřeš taky?" "Ach... ano má milá, jednoho dne zemřu." Usmála se vlídně maminka a pohladila dítě po jemných vláscích. Dítě ji už ale nevnímalo. Bylo v úplně jiném světě.. ve světě svých myšlenek. Jeho život ztratil smysl.. jestli jeho maminka umře, koho pak bude milovat? Ke komu pak bude něco cítit? Maminka odešla do kuchyně nakrájet zeleninu na salát. Po chvíli si dítě uvědomilo, že nestojí vedle něj, a začalo se plno úzkosti rozhlížet po místnosti. Potom si všimlo, že jeho maminka stojí v kuchyni, a v ruce se jí leskne nůž. Vběhlo za ní.. "Maminko! Polož ten nůž! Ať se neřízneš!" Kolik uplynulo let?? Hodně..jen nepatrný čas promarněného života.. dívka, která kdysi byla díťetem stála v koupelně, a barvila si vlasy načerno. Vtom praskl zámek, a dveře od bytu se otevřely.. dívka stuhnula. Běžela ke koupelnovým dveřím, a chtěla je zamknout, ale její matka byla rychlejší.. když uviděla její černé vlasy, začala po své dceři řvát.. Tvé podivné chování jsem tolerovala, šílené módní výstřelky také, dokonce i ty podivné nápisy a obrázky jsem přežívala, ale tohle je příliš! Už nejsi mou dcerou... dívka ještě stále slyšela matčina slova. Seděla na okraji sprchového koutu, a se sklopenou hlavou se dívala do neznáma. Potom si pomalu z černých vlasu odepnula sponku, a přiložila si ji k natažené ruce..krev začala na její bledé kůži kreslit zvláštní obrazce.. "Maminko, polož ten nůž, ať mě neřízneš..."

Co máš..?

21. srpna 2007 v 11:54 | Therrezka |  x.náš výkec(de)níček.x
"Jsem velice spokojený člověk. Mám všechno, co potřebuji." "Vážně? A co máš?" "Mám lásku-moře lásky." "Hloupost.. máš moře bolesti." "Mám přátele!" "Ne, nemáš.. máš pouze mě." "A kdo vůbec jsi?!" "Nikdo. Stejně jako ty." "Mám-mám štěstí!!" "Kdes na tohle přišel?? Tvé štěstí je pouze maska, kterou nosíš před světem." "...." "Proč mlčíš?" "..já..tak co tedy mám??" "Nic." "..." "To sis toho nevšiml dřív??" "..nic.."

Kurtův dopis na rozloučenou

20. srpna 2007 v 15:55 | Therrezka |  Nirvana
SmileyFor BoddahSmiley
Tento dopis píše tak trochu blázen, který by evidentně byl radši věčně si stěžujícím děckem, takže by mu mělo být dobře rozumět. Všechna varování od punk rockových harcovníků, kterých se mi dostalo od té doby, co jsem se dostal do styku s řekněme "etikou" nezávislého života a s pohostinností vaší komunity, se ukázala být velmi pravdivá. Příliš mnoho let jsem nepocítil vzrušení z poslechu nebo skládaní hudby, čtení a psaní. Kvůli tomu se cítím nade vše vinen. Například před vstupem na scénu, když světla zhasnou a dav začne fanaticky ječet, nepůsobí to na mě, jako to působilo na Freddieho Mercuryho, který to zřejmě miloval, opájel se láskou a obdivem davu, což je něco, co hluboce obdivuji a co mu závidím. Skutečností je, že už dál nemůžu podvádět kohokoli z vás. Prostě to není fér ani pro vás ani pro mne. Nejhorší zločin, jaký si dovedu představit, je okrádat lidi tím, že předstírám, že mě to, co dělám, baví. Někdy mi připadá, že před vstupem na scénu by měly být píchačky. Dělal jsem, co bylo v mých silách, abych si vážil toho, co mám (a já si toho vážím, věřte mi, že ano, ale ne dost.) Vážím si faktu, že já, že my jsme ovlivnili a pobavili spousty lidí. Musím být jeden z těch narcisistů, co si věcí začnou vážit, až je po všem. Jsem příliš citlivý. Potřebuji být trochu lhostejný abych měl zase ten enthusiasmus, co jsem míval jako dítě. Na našich posledních 3 turné se mi dařilo daleko víc si vážit lidí, které jsem osobně znal a našich fanoušků, ale pořád nedokážu překonat tu frustraci, pocit viny a soucitu, který ke každému chovám. V každém z nás je dobro a já si prostě myslím, že miluju lidi až příliš, tak moc, že je mi z toho tak kurevsky smutno. Smutné, citlivé, nevděčné znamení Ryb, proboha…. Proč si prostě neužíváš? Nevím. Mám skvělou ženu, ve které se snoubí ambice s pochopením a dceru, která mi tolik připomíná, jaký jsem sám býval - plný lásky a radosti. Líbá každého, koho uvidí, protože všichni jsou hodní a nikdo jí neublíží. A to mne děsí, že už nemohu dál. Nemohu vystát představu, že Frances jednou bude blbě se cítící, sebedestruktivní, mrtvej rocker, jako jsem já. Mám se dobře, velmi dobře a jsem vděčný, ale od svých sedmi let jsem začal pociťovat nenávist k lidem. Jenom proto, že pro lidi je to prostě tak jednoduché přijít a domoci se soucitu. Jenom proto, že lidi miluju a je mi jich tolik líto. Děkuji vám všem za vaše dopisy a zájem během posledních let. Jsem moc excentrický a náladový člověk. Jíž nemám sil a tak si pamatujte: Je lepší shořet než vyhasnout. Mír, lásku a porozumění Kurt Cobain Frances a Courtney, zůstanu na vašem oltáři. Prosím, Courtney, jdi dál, kvůli Frances, kvůli jejímu životu, který bude beze mne o tolik šťastnější.
MILUJI VÁS. MILUJI VÁS.
Kopie originálního Kurtova dopisu:

Kurt Cobain

20. srpna 2007 v 15:51 | Therrezka |  Nirvana
Obrazek
Kurt Cobain

Zpěvák

Datum narození: / datum úmrtí: 20.02.1967 / 05.04.1994 Místo narození: Hoquiam, Washington, USA Znamení: Vodnář

Frontman jedné z nejznámějších skupin devadesátých let se narodil 20. února 1967 v městečku Hoquiam, asi 140 kilometrů od Seattlu. Matka pracovala jako číšnice v koktejlovém baru a otec byl automechanik. Když bylo Kurtovi sedm let, rodiče se rozvedli, což ho výrazně ovlivnilo. V pozdějších rozhovorech uváděl, že od tohoto okamžiku se již nikdy necítil znovu milován.

Kurt se s rozvodem rodičů nikdy nesrovnal a stal se z něj složitý a antisociální živel. Jeho trauma se později objevilo v mnohých textech písní Nirvany. Bydlel u různých příbuzných v Aberdeenu, kam se rodina ještě před rozvodem přestěhovala, našlo se však i období, kdy spal pod mostem.

Nejoblíbenější hudbou byli pro Kurta britští Sex Pistols a různé jiné britské punkové skupiny. Kurt sám byl součástí hned několika skupin, než v roce 1986 v Olympii založil spolu s kytaristou Kristem Novoselicem a bubeníkem Aaronem Burckhardem. skupinu Nirvana. S Burckhardem se však později rozloučili a po období hledání dalšího bubeníka se v roce 1990 v kapele objevil Dave Grohl.

Po počátcích, kdy s demonahrávkami sháněli vydavatele, se jich nakonec ujala nezávislá společnost Sub-pop, která v roce 1989 vydala jejich první album "Bleach." Album mělo úspěch a tak se pro příští album Nirvana upsala Geffenu, který ji mohl propagovat mnohem lépe.

Dva a půl roku po svém debutu vydala Nirvana album "Nevermind". V čele s nejuznávanějším singlem "Smells Like Teen Spirit" vlétla takřka neznámá kapela do žebříčku prodejnosti. "Nevermind" se prodalo přes deset milionů kopií s tržbou přes půl miliardy dolarů.

Sám Cobain přiznal, že o takovém úspěchu se mu ani nesnilo. Sláva však pro něj měla i negativní stránku. Kurt začal brát heroin, podle vlastních slov proto, aby se vyhnul tlaku producentů a také bolesti v oblasti břicha, kterou mu způsoboval skříplý nerv v zádech. Své nitro si dále vyléval ve velmi osobně zaměřených textech písní.

Právě osobní charakter textů znamenal, že si je fanoušci často špatně vykládali. Kurt posluchače upozorňoval, že písně mají jiný význam, ale pomalu chápal, že ani přes obrovské peníze, které albem vydělal, na fanoušky příliš velký vliv nemá.

V únoru 1992 si Kurt odskočil na Hawai, aby se oženil s Coutney Love. Později toho roku vydala Nirvana albun "Incesticide" a Kurt skončil v nemocnici, aby se léčil ze závislosti na heroinu. Zároveň se mu narodila dcera Frances Bean.

Na začátku roku 1993 vydala Nirvana album "In Utero". Deska bourala všechny hitparády. Zároveň byla ještě daleko otevřenější než předchozí alba a byla jakýmsi oknem do Kurtovy duše. Hudební kritici se shodují, že byla rozhodně albem, do kterého dal nejvíce sám sebe.

V listopadu nahrála Nirvana odlehčené album "MTV Unplugged", kde mimo svých písní ztvárnili i písně umělců, kteří je silně ovlivnili, například Bowieho "Man Who Sold the World." Pokud někdo dosud zpochybňoval Cobainovy muzikantské kvality, mohl se o nich naplno přesvědčit. Rozšířily se však fámy o tom, že to je poslední album Nirvany, protože jsou problémy uvnitř skupiny.

Poté se Nirvana pustila do evropské koncertové tour, ale musela ji přerušit kvůli tomu, že se Kurt pokusil v Římě o sebevraždu, když spolikal více než padesát uklidňujících prášků a zapil je šampaňským. Incident se podařilo ututlat a Cobain se vrátil do Seattlu, kde nastoupil na protidrogovou léčbu.

Z nemocnice ovšem po chvíli utekl a 5.dubna 1994 se zabarikádoval ve svém domě, vložil si do úst pistoli a stiskl kohoutek. Našel ho elektrikář, který vlezl do domu oknem, když nikdo neotvíral. Vedle Kurtova těla ležel dopis na rozloučenou, adresovaný Courtney a malé Frances Bean, zakončený slovy "Miluji vás, miluji vás." Manželka Courtney musela být 7. dubna hospitalizována kvůli předávkování drogami.

Na Kurtovu smrt reagovalo hned několik teenagerů ve Spojených státech tím, že se zastřelili. Dalších pět tisíc fanoušků se shromáždilo v Seattlu a se svíčkami v rukou vytvořili smuteční pochod. Tak odešla jedna z největších legend devadesátých let.

Historie Nirvany

20. srpna 2007 v 15:45 | Therrezka |  Nirvana

Nirvana - Historie

Nirvana vznikla v roce 1986, kdy se skládala z Kurta Cobaina, Chrise Novoselica a Aarona Burckharda, kterého později vystřídali na postu bubeníka kapely Chad Channing, Danny Peters či Dale Crover, ale až v roce 1990 se do kapely dostává snad nejlepší bubeník Dave Grohl. Obrazek

V lednu roku 1988 nahrává Nirvana 10 demo písniček s názvem Godfather Of Grunge, které šéf nahrávací společnosti Sub Pop Jonathan Poneman ohodnotil kladně a sepsal s Nirvanou smlouvu. V listopadu nahrává Nirvana svůj debutní singl Love Buzz/Big Cheese, kterého bylo vylisováno pouhých 1000 kusů.

V lednu roku 1989 nahrává Nirvana v sestavě Cobain, Novoselic, Channing a doprovodný kytarista Jason Everman své první album Bleach, na které připadlo celkem směšných 600 dolarů, které Nirvaně zapůjčil Jason Everman. Album vyšlo v červnu a ještě tentýž měsíc vyráží skupina na měsíční šňůru po státech a v říjnu na 6ti týdenní turné po Evropě, po němž Jason odchází do Soundgarden.

V září 1990 se v kapele objevuje další bubeník Danny Peters a Nirvana vydává další singl Sliver/Dive, který obsahuje i živé nahrávky písní About A Girl a Spank Thru (Spank Thru se objevila již dříve na demu skupiny Fecal Matter, kterou dříve založili Kurt a Chris).

Ještě tentýž měsíc přichází do kapely bubeník washingtonských Scream Dave Grohl, o kterého ihned po spatření projevila Nirvana zájem. Dave Grohl Nirvaně nejvíce vyhovoval, měl nesmírně tvrdý úhoz a každou chvíli museli na jeho bicích vyměňovat blány. Nirvana je tedy nyní ve složení Kurt Cobain, Chris Novoselic a Dave Grohl.Obrazek
24. září 1991 vychází album Nevermind, obsahující písně, z jejichž textů je možno vyčíst, že se Kurt zabývá otázkou smyslu života a objevují se zde i známky pomyšlení na sebevraždu. Například v písni Stay Away, která se měla původně jmenovat Pay To Play, se objevuje verš: "I don't know why I'd rather be dead than cool" (Já nevím proč bych radši byl mrtvý než drsný). O den později se v Amsterdamu uskutečnil koncert "Live At Paradiso", na který přišlo neuvěřitelných 130 000 lidí. V říjnu je Nevermind oceněn zlatým diskem. Úspěch alba Nevermind začala píseň Smells Like Teen Spirit, na jejíž klip bylo vyčleněno pouhých zhruba 50 000 dolarů a už vůbec se nepočítalo s tím, že by se píseň mohla stát hitem. Hitem se měla stát až píseň Come As You Are. Později se alba Nevermind prodalo neuvěřitelných 9 000 000 kusů, což už bylo pro Kurta zřejmě neúnosné. V průběhu australského turné, konající se v lednu roku 1992 vydává Nirvana limitovanou edici alba Hormoaning, kterého bylo vylisováno jen 10 000 kusů.

V únoru 1992 si Kurt bere za ženu zpěvačku skupiny Hole Courtney Love a 18. srpna se jim narodila dcera Frances Bean. U Kurta se poprvé začínají objevovat příznaky závislosti na heroinu. 15. prosince vydává Nirvana kompilaci B - stran singlů a rarit s názvem Incesticide, album bylo hned z jara oceněno zlatem. Písně přesně vystihují svými texty a melodiemi stav, v jakém se Kurt tehdy zřejmě nacházel, stav bezmoci. Například verš: "Grandma take me home" (Babi vem mě domů) v písni Sliver je toho důkazem.Obrazek

V dubnu roku 1993 hraje Nirvana v Cow Palace v San Francisku, kde poprvé zazněla píseň Rape Me (Znásilni mě), která byla jedna z těch které se měly objevit na dalším albu.

V září 1993 tedy vychází 4. album, které se mělo původně jmenovat I Hate Myself And I Want To Die (Nenávidím se a chci zemřít), ale album muselo být na příkaz Geffen Records (kde Nirvana vydala svá poslední 2 alba) přejmenováno na In Utero (V děloze). Texty jsou ještě cyničtější a vévodí jim zdravotní téma, které z předchozího alba nadhodila píseň Drain You. Ten samý měsíc přichází do Nirvany ze skupiny Germs doprovodný kytarista Pat Smear. 18. listopadu hraje Nirvana v pravidelném pořadu MTV Unplugged. Vystoupení sklidilo ohromný úspěch, konečně se ukázalo, že Nirvana není jen úpadková kapela z buranského Aberdeenu, ale že i punková kapela dokáže dělat smysluplnou hudbu. V prosinci se toto vystoupení dostalo dokonce na album s názvem MTV Unplugged In New York.

Kurtův život zkomplikovali především novináři, kteří psali nepravdivě a možná i právě kvůli nim si Kurt a Courtney vytrpěli své, jelikož Courtney měla v průběhu těhotenství brát drogy. Situace vzrostla do nebývalých rozměrů, konaly se nekonečné soudy o péči o Frances, které Kurta stály většinu vydělaných peněz z alba Nevermind.

Začátkem března 1994 se Kurt předávkoval prášky, které zapil šampaňským, tudíž věděl co dělá. Nebyl to zdaleka první ani poslední Kurtův pokus o sebevraždu. Vždy ho na poslední chvíli zachránila Courtney, naposledy v Římě během evropského turné v březnu 1994, pár dnů před plánovaným koncertem v Praze.

Obrazek8. dubna 1994 v 8:40 hodin ráno je nalezeno tělo Kurta Cobaina. Kurt našel osamělou smrt o dva dny dříve v nástavbě nad garáží ve svém luxusním domě poblíž Seattlu. Všem bylo v tu chvíli jasné, že se jedná o sebevraždu, fanoušci to však nemohli pochopit. Nechápali, proč by si ženatý člověk s malou dcerkou, na vrcholu své kariéry, vzal život. Začali se objevovat různé teorie, titulek "Who killed Kurt Cobain" (kdo zabil Kurta Cobaina) byl v novinách tím nejčastějším. Lidé začali z Kurtovy smrti obviňovat Courtney, proti níž veřejně vystoupil i její vlastní otec Hank Harrison. Nejznámějším odpůrcem sebevraždy je detektiv Tom Grant, kterého si Courtney najala, aby našel Kurta. Jak je to se smrtí Kurta Cobaina se již asi nikdy nedozvíme, ale je nám asi všem jasné, že s Kurtem odešel především velký umělec, umělec který nejspíš nikdy nepochopil, proč ho lidi tak zbožňují. "Například před vstupem na scénu, když světla zhasnou a dav začne fanaticky ječet, nepůsobí to na mě, jako to působilo na Freddieho Mercuryho, který to zřejmě miloval, opájel se láskou a obdivem davu, což je něco, co hluboce obdivuji a co mu závidím. Skutečností je, že už dál nemůžu podvádět kohokoli z vás," napsal Kurt ve svém dopise na rozloučenou.
Tento materiál byl okopírován ze stránky www.nirvana.webz.cz tímto děkuju autorovi těchto stránek.